Slyšel jsem rozčileného o berlích stojícího staršího pána, jak vykládal kolemstojícím: " Cikáňata mne málem ukamenovaly!!" Podrobně líčil jak parta cikánských, NE - RÓMSKÝCH cucáků od 3 - 6 let v Liberci v Jablonecké ulici ho chtěli ukamenovat. Jak nejdřív tu jeden - tu dva kamínky kolem něj letěly; pak kámen za kamenem a nakonec sprška skal zasáhla i jeho francouzské hole. Jakmile se na tyto "Spratky" rozeřval - utekli. No, jako děti. Holt nečekali odpor. Ale v tom se z baráku vyvalili 3 otcové, RÓMOVÉ jak vyšití, s nedopnutými košilemi na solidních břichách a chtěli mu spílat. Co že si ON na jejich děti dovoluje křičet, a měli se mu to jasně doložit asi ručně. NARAZILI! NARAZILI sice na berlích stojícího ale očividně bývalého "velitele" u tanků velet zřetelně zvyklého. To co si asi vyslechli - to si za klobouk určitě nedali. Stáhnuti vší se - odcouvali zpět do budovy. Byly ale viny ty děti?

Několik dnů předtím jsem byl svědkem, jak tzv. "hlídací babička" šla se projít kolem baráků se vnoučetem. "Babička", patřičně nastrojená jak páv se nesoucí - nechť báby vidí...; vnuk na koloběžce. Již to samo osobě svědčí o přístupu k hlídání a "hlídání" svého potomka. Který - aby se patřičně předvedl, co umí - projel koloběžkou pod rukou člověka. Mezi tělem a berlí! Člověk jsouc patřičně "při těle", o 2 berlích se pohybující samozřejmě tempem krok - suň krok. Dovedete so představit, kdyby onen totálně nevychovaný potomek oné vyparáděné persony ho byl porazil? Stačilo malounko: „štrejchnout“ o hůl! Kdo by ho pak zvedl, kdo by zaplatil čistírnu - vždyť on také nebyl v hadrech. Neřka již: co kdyby mu toto "ĎÍÍTĚ" bylo způsobilo úraz! Byl vinen ten kluk?

V protikladu s těmito příhodami uvedu příhodu svou vlastní. Také o 2 franc. holích chodícího, také dědka, také "nehubeného"... . Dvou - tříletý klučina maje vodopád dotazů hledající svou sestru jež ho měla hlídat se obrátil na mne s přímým dotazem. Dostal normální, ale přímou odpověď. Najednou se otočil a dával mi trsy trávy a "květin".  Dovedete si představit, jak mne bylo? "Dej to mamince, sestře. Já svátek nemám." On na to: " JÁ TO C H C I DÁT TOBĚ!" No, řekněte, mohl jsem nepřijmout upřímně podávaný dárek?

Nerozhoduje barva pleti; nerozhoduje věk rodičů či dohlížitelů na dítě. Rozhoduje jeho předchozí výchova, přímý vliv odpovědné osoby, jež přijmutím hlídání dítěte se nevypravila na módní přehlídku vzdorbabskou. Nýbrž - HLÍDAT svěřeného potomka.

Po přestupku, po případném poškození třetí osoby je nadbytečné slovo "Promiňte-snad se tolik nestalo." To svědčí o tom, jak vysoko se sama taková "hlídací babička" či "táta-ochranář" cení ve vlastních očích. Pravdou je ale, že příslušné §§ o tom mluví jinak. To by si tito "dospěláci" pokud skutečné odpovědní jsou - měli uvědomit.

Pavel Ján Buvala